Osmatřicetiletý gólman Jakub Skála, pro většinu jihočeských fanoušků blízce spojen s Jiskrou Třeboň, už více než rok stráží branku Jankova. Ve své kariéře prošel několika kluby, například od mládežnických ve Slavii ČB, přes Dynamo ČB, Břevnov, Vyšehrad, Vlašim a Strakonice. Největší porci zápasů však zvládl jednoznačně v Třeboni, kde je tamní fotbal se jménem Skála úzce spjat. Od září loňského roku obléká ten správný dres SKJ. (Rozhovor převzat z tištěného zpravodaje k utkání SK Jankov – FK Olešník).
Máš za sebou roční působení v SKJ. Jak bys ten rok zhodnotil? „Jsem za možnost působit v Jankově rád. Od začátku vnímám velmi dobrou rodinnou atmosféru a velký zápal pro fotbal všech, vedení, fanoušků a tak. Už jsem toho zažil ve fotbalovém životě opravdu hodně a za rok v Jankově jsem velmi rád. V rámci tohoto roku jsem byl asi nejvíc vytížený z hlediska zákroků při zápasech a upřímně mě to pořád baví.“
Mohl bys porovnat fungování klubu například s Třeboní, kde jsi strávil dlouhý roky? „Je to ve své podstatě velmi podobné. V Třeboni je fotbalový klub vedený strejdou Lubomírem Skálou, působí tam i můj otec Petr Skála. Dlouhá léta jsem byl v brankářské dvojici s bratránkem Tomášem Skálou. Zázemí v Třeboni je díky strejdovi na úrovni divizního celku, stadion atd. Ale většina místních si to vůbec neuvědomuje a sportovní stránka za tou materiální lehce pokulhává. V Jankově je to rodinné, lidé si víc váží toho, že se tu fotbal na krajské úrovni vůbec hraje. A i když areál je zde menší, tak pro potřeby krajského přeboru je naprosto dostačující. A vířivka v kabině je nadstandard 😁.“
Řadu let pro tebe byl Jankov coby soupeř. Jak na zápasy Třeboň versus Jankov vzpomínáš? „Jankov byl vždy velmi nepříjemný soupeř. Zápasy s ním mě v bráně vždy dost bolely. Byly tvrdé a vyhecované.“
Pro tebe osobně i pro Jankov byla loňská sezóna specifická v tom, že se hrálo do poslední chvíle o záchranu. Mohl bys popsat, jak jsi to ty nebo i celá kabina prožívala? „Já jsem z dob působení v juniorce Dynama, Břevnova a Vyšehradu na boje o záchranu ve 3 lize celkem zvyklý. Chápu, že pro Jankov to byla po dlouhé době nová situace. A to se projevilo i v kabině. Někteří kluci, kteří v zimě odešli, vlastně před tímto bojem utekli, protože na něj nebyli zvyklí. V závěru jara o naší záchraně rozhodla především parta těch, kteří zůstali a neutekli z boje.“
Vloni byl tvým parťákem Jirka Komrska, letos Honza Komárek. Jak se ti s nimi spolupracuje (spolupracovalo)? „Jsem rád, že se mi podařilo “Komise” rozhýbat a zapojit ho. A mám upřímnou radost z jeho výkonu v zápase proti Třeboni. Negativně mě v létě překvapil odchod Komrse opět do Rakouska, i když vedení klubu slíbil v zimě, že zůstane. Tím pádem jeho jarní působení v Jankově bylo zbytečné a mohli jsme spíš řešit doplnění brankářského týmu někým mladším. Co se týče spolupráce, tak je/byla velmi přátelská a brankářské tréninky měly vždy super náboj.“
Jak bys zhodnotil dosavadní průběh sezóny? „Pro nás je super, že jsme do soutěže vůbec vstoupili přes problémy s počtem hráčů. A v zápasech jsme dokázali, že nemusíme hrát “druhé” housle. Je mi ctí být součástí kabiny, která drží pohromadě i mimo hřiště.“
Jankov je všeobecně pasován na kandidáta sestupu. Souhlasíš s tím nebo věříš, že má aktuální kádr na to se záchranářským starostem vyhnout? „Sezóna je dlouhá, a to, že nás všichni považují za kandidáta sestupu je naše výhoda. Věřím, že máme kádr, který má šanci se zachránit.“
Máme za sebou souboj právě s Třeboní. Jaký to byl zápas? „Škoda, že jsme v prvním poločase nevyužili naše šance a nezkomplikovali Třeboňským cestu za vítězstvím.“
Nyní nás čeká Olešník a v neděli daleká cesta do Třebětic. Máš rád tyto náročné „anglické“ týdny? „Mám. Ale je to čím dál náročnější skloubit to s rodinnými a pracovními povinnostmi.“
Pár trenérů si za svou kariéru poznal. Co bys řekl na adresu současné trenérské dvojice Ladislav Táborský – Václav Maxa? „Pan Táborský je komunikativní a myslím, že moc trenérů by složitou situaci, která tady byla v létě, nezvládlo. Pan Maxa je typický trenér ze staré školy. Tvrdý a upřímný 😁😁. Jeho rozbor obdržených branek je vždy velmi zajímavý.“
Koho pasuješ na postup do divize a koho naopak na sestup z KP? „Na postup Hlubokou. Pro ně je to s ohledem na podmínky, které hráčům pan Vácha vytvořil, povinnost. Na sestup Semice a Dražice.“
Jak těžké je s přibývajícími roky udržovat se v kondici a připravovat se na zápasy? „😂 moc mě nešetříš. Je to čím dál tím náročnější, ale aktuálně se fyzicky cítím lépe než před 10 lety.“
Dal sis nějaký cíl, do kolika let budeš chtít chytat? „Určitě ne. Vážím si každého zápasu a toho, že se mi vyhýbají vážnější zranění. Takže budu chytat dokud mě to bude bavit a bude o mě zájem.“
Jak těžké pro tebe je skloubit rodinný, pracovní a fotbalový život? „Velmi. Tato otázka je spíš pro moji manželku, ale už si asi zvykla. Když nemám zápas já, tak ho má junior. Dcera dělá atletiku a tancování. Takže se moc nenudíme. Vlastně pořád pendlujeme mezi prací, tréninky a zápasy 😁.“
Jelikož už nejsi nejmladší a něco pamatuješ 😊, můžeš porovnávat. Jakou dle tvého pohledu má krajský přebor úroveň s tím třeba před osmi až desíti lety? „Na to je jednoduchá odpověď. Statisticky sportuje méně dětí, lidí. Je méně hráčů a tím pádem nižší konkurence. A tím pádem je úroveň nejen krajského přeboru, ale i vyšších soutěži ve srovnání s minulostí horší.“
Tvůj tip na dnešní utkání s Olešníkem? „2:2.“
Něco závěrem? „Jsem rád, že jsem v Jankově, a že jsem součástí kostry týmu, který to na jaře ani v létě nevzdal a dělá všechno pro to, aby v Jankově fotbal dál fungoval.“
Skalkovi děkujeme za jeho čas a přejeme mu ještě řadu povedených zápasů.