V Jankově se fotbalová historie datuje od roku 1959, kdy byl pod hlavičkou tělovýchovné jednoty založen oddíl kopané Družstevník Jankov. Hlavním zakladatelem byl Václav Borovka z Jankova, který zároveň působil jako vedoucí mužstva. Jako vůbec prvním představitelem klubu (v té době předsedou oddílu) byl zvolen Emil Melmer. Hlavní kostru celku tvořili zejména místní hráči doplnění z okolních vesnic.
Mužstvo se během následujících dvou let postupně doplňovalo, ovšem když v roce 1961 odešlo několik základních opor do vojenské služby, přestal se fotbal v Jankově na dva roky hrát. Někteří hráči jako např. František Řezníček a Zdeněk Bürger v té době nastupovali za nedaleké Žabovřesky.
V roce 1963, kdy se z vojenské služby vrátili Rudolf Vaněk s Jiřím Hálou, se dalo mužstvo opětovně dohromady. Novým předsedou oddílu byl jmenován František Řezníček a vedoucím mužstva se stal Emanuel Tušl. Než se však mohlo odehrát jakékoli střetnutí na jankovském trávníku, muselo dojít ke kompletní úpravě hřiště, jelikož během vynucené dvouleté pauzy toto sloužilo jako skládka kameniva pro budovanou silnici mezi Jankovem a nedalekými Holašovicemi. Při úpravách hrací plochy se taktéž započalo s výstavbou kabin.
Prvního výraznějšího sportovního úspěchu se v Jankově dosáhlo v roce 1968, kdy mužstvo skončilo na třetím místě III.třídy a postoupilo do nově vytvořené II.třídy. V této souvislosti však nastaly problémy s nedostatkem hráčů a proto se TJ rozhodla požádat VÚ ve Čtyřech Dvorech o pomoc. Žádosti bylo sice vyhověno a do Jankova přišli z vojenských řad tři nové tváře, ovšem jejich nucené služby a doprava dělali místním funkcionářům nemalé problémy.
V soutěžním ročníku 1972/1973 dokázalo mužstvo Jankova postoupit do Okresního přeboru, kde se však příliš dlouho neudrželo a následoval sestup zpět do II.třídy. Když se o rok později II.třída zrušila, na dlouhých pět let se v Jankově hrála III.třída.
Velkolepého úspěchu pak Jankovští dosáhli v ročníku 1978/1979, kdy během celé sezóny neokusili hořkost porážky či remízy a bez jediné ztráty bodu postoupili do Okresního přeboru. Jedinečnost tohoto ročníku dokazuje 22 výher, 0 remíz, 0 proher s celkovou bilancí 107 nastřílených a pouze 14-ti obdržených branek. Velikou měrou se na téměř neuvěřitelném střeleckém skóre (skoro pět branek na zápas) podílel kanonýr Václav Maxa, jenž dokázal nastřílet úctyhodných 31 gólů.
Jako nováček v Okresním přeboru si Jankov v sezóně 1979/1980 vedl nadmíru dobře a po skončené podzimní části se opět vyšvihl na první místo tabulky s bilancí 9 výher, 0 remíz, 4 proher a celkovým skóre 38:17. V jarní části se nepovedlo navázat na překvapivé podzimní výkony a po několika těsných prohrách či remízách přepustili Jankovští v konečné tabulce místo na výsluní mužstvu Hrdějovic. Celkově druhé místo bylo i tak nad očekávání a s celkovou bilancí 16 výher, 3 remíz ,7 porážek a skóre 67:40 byla skončená sezóna hodnocena jako velmi dobrá.
Ani v dalším ročníku (1980/1981) nehráli Jankovští druhé housle a po jeho skončení se umístnily na velmi pěkném čtvrtém místě se ztrátou čtyř bodů na postupující Čtyři Dvory. Třemi nejlepšími střelci mužstva se v této sezóně stali: Václav Maxa (17 branek), Jiří Hála (12 branek) a Jan Jílek 6 (branek). Jankovští dorostenci skončil v přeboru Budějovicka na 7.místě.
V sezóně 1981/1982 skončil Jankov na pátém místě se ztrátou devíti bodů na postupující Hrdějovice. Dorostencům unikl postup jen o jediný bod, který v konečném součtu ztráceli na Bukovsko. V následujícím ročníku 1982/1983 (po čtyřech letech strávených v okresním přeboru) se podařilo Jankovu konečně postoupit do 1.A třídy. Na postupu se velkou měrou podílel Vlastimil Kočer, který se z celkem šedesáti tří nastřílených branek postaral o devatenáct.
Jako nováček v 1.A třídě si Jankovští počínali velkolepě. V celém ročníku 1983/1984 okusili hořkost porážky pouze třikrát. Bohužel ta nejtrpčí přišla v posledním kole, kdy na domácím trávníku podlehli RH Č.Budějovice 1:2 a tím jim na poslední chvilku unikl postup do krajské soutěže. Jelikož v dalším ročníku skončil Jankov na šestém místě a nově se vytvořily 1.B třídy, musel se s elitní A.třídou rozloučit.
1.B třída se v Jankově hrála do roku 1988, kdy se po nevydařeném ročníku museli rozloučit i s touto a následoval pád do Okresního přeboru. Znovu postoupit do 1.B třídy se poté Jankovští pokoušeli dlouhých osm let, kdy jim postup vždy unikal o vlásek. Například v ročníku 1993/1994 se Jankov umístil na 1.místě se 40.body a skóre 68:27, ale postup jim opět unikl díky vzájemně horším střetnutím s postupujícím Rudolfovem. Jankov se 1.B třídy nakonec dočkal v ročníku 1995/1996, kdy s výrazným náskokem 12-ti bodů na druhou Slávii České Budějovice, završil hodně vydařenou sezónu. Hodně velkou měrou se na tehdejším postupu podílel František Šturma, který dokázal během sezóny nastřílet úctyhodných 26 branek.
Do nového ročníku 1996/1997 vstupoval Jankov sice jako nováček, ale po jejím skončení skončil na velmi pěkném třetím místě. Excelentní střeleckou formu potvrdil František Šturma i v této nové soutěži, jelikož dokázal nastřílet 24 gólů. V 1.B třídě patřil Jankov vždy k předním celkům tabulky, ale kýžený postup jim vždy unikal. Zlom nastal až v ročníku 2000/2001, kdy si po velmi vydařených výsledcích zajistil postup již několik kol před koncem. U příležitosti postupu do 1.A třídy také vznikla hymna SK Jankov, kterou složila country kapela Brusné kotouče.
Od nováčka 1.A třídy asi nikdo neočekával, že se po podzimní části bude vyhřívat na druhém místě za vedoucí Lokomotivou České Budějovice. Nečekaný zlom pak přišel ve 20.kole, kdy dokázal Jankov vyhrát na hřišti právě vedoucí Lokomotivy 3:1 a vyhoupl se na první místo, ze kterého jej ve zbytku soutěže již nikdo sesadit nedokázal. Poslední rozhodující krok k hodně překvapivému postupu do krajské smetánky se podařil ve 24.kole, kdy jsme zajížděli ke střetnutí do K.Újezda. Tam jsme sice dvakrát překvapivě prohrávali, ale trefa v 90.minutě z kopačky Petra Maxy, jenž znamenala vítězství 3:2, nás posunula o soutěž výš.
Do Krajského přeboru jsme vstupovali s jasným cílem vyhnout se sestupovým starostem. Konečné umístění však předčilo všechna očekávání, jelikož jako nováček jsme obsadili v konečném součtu třetí místo. Druhá sezóna bývá pro nováčky povětšinou tou nejtěžší a to se také potvrdilo. V soutěžním ročníku 2003/2004 jsme totiž obsadili až 14.místo. Pravý opak následoval však následoval v sezóně následující. Po odehraném podzimu ročníku 2004/2005 jsme se totiž vyhřívali na výslunní tabulky s dvoubodovým náskokem na Český Krumlov. V té době si hodně lidí myslelo, že Jankov si vedení v tabulce neudrží a v zápasech proti favoritům jakým byly Český Krumlov, Roudné, Milevsko, Bavorovice nebo Hluboká neuspěje. Hned v 16.kole jsme zajížděli na hřiště překvapivě se trápící Hluboké. Hodně vyrovnané utkání nakonec rozhodla jediná branka o kterou se v 10.minutě postaral Václav Maxa. V dalším kole k nám zavítalo mužstvo Roudného, se kterým jsme dokázali taktéž vyhrát. Tentokráte však již jednoznačnějším výsledkem 4:1. Když jsme v následujícím 18.kole zaskočili i dalšího aspiranta na postup Český Krumlov, který jsme na jeho hřišti přehráli 2:1, začalo se mluvit o možném postupu do divize mnohem reálněji. Jediným mužstvem, které mohlo překazit tento velkolepý úspěch se nakonec stalo Milevsko. Před rozhodujícím střetnutím právě s Milevskem, které se odehrálo v neděli 5.6.2005 v Jankově, jsme měli již sedmibodový náskok a k nečekanému postupu nám stačilo uhrát pouze remízu. V hodně vyrovnaném střetnutí se hosté ujali díky trefě Škuliny v 60.minutě vedení. Naštěstí za další tři minuty se parádně k tyči trefil Petr Stejskal čímž vyrovnal na 1:1. Ve zbytku utkání si již domácí postačující remízu v poklidu pohlídali a po závěrečném hvizdu hlavního arbitra Jarolímka tak mohly v Jankově začít velkolepé oslavy k historickému postupu do celorepublikové soutěže.
Vítězství A-mužstva v kraji bylo nadále podtrženo vítězstvím naší „Benfiky“ tvořené společně s hráči Jankova a Žabovřesk ve III.třídě Českobudějovicka a postupem do okresního přeboru a vítězstvím našich nejmladších v okresním přeboru žactva Českobudějovicka. A postupem do 1.A třídy. A tak jenom sestup našich dorostenců z k rajského přeboru byl jakousi malou kaňkou na nejúspěšnější sezóně jankovského fotbalu v jeho téměř padesátileté historii. Sportovní úspěchy jankovského fotbalu v sezóně 2004/2005 byly velmi vhodně doplněny úspěchy na poli sportovní diplomacie a výstavby areálu v Jankově. Po několikaletém úsilí se totiž podařilo s velikým přispěním prezidenta klubu Františka Stejskala získat dotaci z MŠMT a za pomoci obce Jankov tak vytvořit dostatek prostředků na stavbu nové budovy šaten a rehabilitační linky.
Jako novic divizní soutěže jsme i vzhledem k dosud nepoznaným zkušenostem s takovouto soutěží a nově se budujícím týmem skončili na 12.místě (poslední nesestupující – padaly čtyři mužstva), kdy nás vlastně spasil až vítězný gól v posledním utkání, který vstřelil kapitán Ivo Čech v 83.minutě. Druhým rok dopadlo účinkování ve čtvrté nejvyšší soutěži mnohem lépe než v tom předchozím a po skončení ročníku se SK Jankov umístil na pěkném 10.místě, kdy měl jistotu záchrany danou již tři kola před koncem. Ve třetím divizním ročníku, který jsme začali nad očekávání dobře, jsme nakonec celorepublikovou soutěž neudrželi a následoval tak pád do krajského přeboru.
To, že pád do nižší soutěže neznamená být silnými favority předních příček se ukázalo hned v prvním ročníku krajského přeboru. Mužstvo se totiž značně obměnilo a ačkoliv jsme začali výsledkově vcelku dobře, na konci sezóny jsme skončili až na posledním nesestupovém místě. Nejhorší výsledková jarní sezóna v novodobé historii Jankova ani nic jiného přinést nemohla.
V následujících sezónách se Jankov šplhal tabulkou směrem nahoru. Postupně si pod vedením současného trenéra Ivo Čecha vydobyl pověst velmi kvalitně hrajícího mančaftu. V současnosti patří náš “A”-tým k favoritům celého krajského přeboru.
SK Jankov se od roku 2013 pyšní spoluprací s blízkým oddílem Sokol Dubné. Společný tým působící jako rezerva hraje pod hlavičkou SK Jankov “B”/Sokol Dubné českobudějovický okresní přebor, kde se pohybuje v klidném středu tabulky. I přes počáteční odpor některých kritiků panuje v týmu vynikající parta, a jen to dokazuje fakt, že šlo o krok velmi správným směrem.
Další zlomová a pro zápis do historie klubu klíčová sezóna byla 2015 / 2016. V ní hrál “A” – tým od samotného úvodu na špici tabulky a mnohými fotbalovými experty byl považován za největšího favorita krajského přeboru. A to se prakticky potvrdilo. Po osmnáctizápasové šňůře bez prohry nastal zlomový den 28.5.2016. V sobotu kolem třetí hodiny odpolední zvítězilo naše výborně poskládané mužstvo v Písku s tamní rezervou 1:0 a čtyři kola před koncem si zajistilo po osmi letech návrat do celostátní divize. O výsledku tohoto zápasu se zasloužil jedinou brankou Lukáš Voráček.
28.5.2016 – vítězná a postupová radost po utkání v Písku.
Divizní sezóna 2016/2017 nebyla jednoduchá, nakonec však lze hodnotit úspěšně. Po podzimu byl SK Jankov na předposledním místě s dvanácti body a v záchranu věřil málokdo. Jenže tým se na jaře herně a především bodově zvednul, jen za jaro nahrál pětadvacet bodů a v posledním kole stvrdil definitivu záchrany v Českém Krumlově. Bohužel totéž se v následující sezóně nepodařilo. Po slušném podzimu přišlo slabší jaro a tým se ziskem 32 bodů obsadil sestupové patnácté místo. Během tohoto ročníku došlo i ke změně na trenérském postu. Ivo Čecha, trénujícího osm let, nahradil bývalý hráč SK Jankov Petr Kadlec.
Od sezóny 2018/2019 se Jankov pohybuje v horních patrech tabulky krajského přeboru.